Cestování je jedna z činností, které se se psem celoživotně nevyhnete. Zde se majitelé dělí na ty, kteří jezdí v podstatě všude jen autem a na ty, kteří se rádi (nebo častěji z nutnosti) projedou také vlakem, autobusem či MHD. Druhá skupina má tu výhodu, že psa na různé dopravní prostředky učí automaticky, přirozeně. Těm, kteří jezdí v podstatě vždy pouze autem, lze přesto doporučit zvykat štěně i na jiný dopravní prostředek. Většinou není nutné zvykat na všechny - pes, který je zvyklý a v pohodě cestuje např. tramvají, nemívá žádný problém ani třeba s jízdou vlakem, i kdyby jel poprvé až v dospělosti.

Auto

Na jízdu autem zvykáme štěně ideálně od prvních dnů, protože pro většinu z nás je cestování autem nevyhnutelné. Spousta štěňat má s jízdou autem z počátku problémy - zvrací, v lepším případě pouze slintá, ale to v takovém rozsahu, že na konci jízdy má pod sebou malé jezírko. Jediný způsob, jak se téhle nevolnosti v autě zbavit, je před jízdou nekrmit a jezdit a jezdit. Každý den. Dejte štěně do auta a popojeďte klidně pár set metrů, tam si udělejte vycházku a jeďte zase zpátky. Především musí mít pes auto spojené s pozitivním zážitkem, tj. štěně vozte autem na procházky, za jinými psy, se kterými si může hrát, v horkých dnech k rybníku, atd. Nikdy nedělejte to, že budete psa vozit autem jen k veterináři, pak budete mít problém, ho do auta vůbec dostat.

Při cestování autem musíte dbát také na zabezpečení psa. Za špatnou přepravu psa můžete dostat nehezkou pokutu! Možnosti, jak bezpečně přepravovat ČSV, máme vlastně čtyři:

1. MŘÍŽ - nejjednodušší způsob, jak upravit auto pro bezpečnou přepravu psa, je koupit do ní mříž a tím pevně oddělit prostor kufru od zbytku auta. Mříže existují buď speciální pro jednotlivé typy automobilů, případně různé univezrální s nastavitelnými rozměry, které pasují víceméně do jakéhokoli automobilu.
   výhody: pes se nemůže dostat mimo prostor kufru, ale může se pohodlně postavit, otočit, vidí ven i na vás
   nevýhody: pes může ničit prostor kufru a to zejména při zanechání v autě o samotě, u čsv nejsou výjimkou při tomto druhu přepravy vytrhané pásy, otrhaný strop v kufru, okousané sedačky zezadu, atd.
   
     
    
2. BEZPEČNOSTNÍ PÁS + POSTROJ - ideálně v kombinaci s vanou či dekou na zadní sedadla, je úplně nejjednodušším způsobem, jak auto přizpůsobit pro cestování psa, pokud ovšem máte volná zadní sedadla. Deku/vanu a pásy snadno vyndáte a i během přepravy psa máte volný kufr a s ním prostor pro spoustu zavazadel. Co se deky na zadní sedadla týče, doporučuji rozhodně autopotah Reedog. Vyrábí se v šedé či černé barvě, v několika velikostech a je to jeden z mála potahů, který plně ochrání celá přední i zadní opěradla - včetně opěrek hlavy. Je z dobrého materiálu, do kterého se nezasekávají chlupy, je nepromokavý (výborný proti slinám) a samozřejmě průvlek pro bezpečnostní pás. Ve vyšších variantách je taky uprostřed dělitelný zipem - takže vedle psa může pohodlně sedět ještě člověk a dokonce chrání i boky auta:
   
   
   
   výhody: psovi většinou nebývá na zadních sedadlech špatně, vidí na majitele i ven a bývá v klidu, navíc ho i vy máte plně pod dohledem
   nevýhody: veškeré bezpečí je v podstatě jen tak na oko, upřímně bych chtěla vidět karabinu, která by v případě většího nárazu dokázala udržet psa o velikosti vlčáka na místě tak, aby se neutrhnul a neprolítl předním sklem, další problém nastává u neklidných psů, kteří vám svými pokusy o přelezení dopředu mohou nadělat velké problémy
   
   
    
3. KLEC/PŘEPRAVKA - další variantou je přeprava psa uvnitř zavřené klece/přepravky. Klece či různé plastové boxy se dají koupit buď univerzání nebo se nechají zhotovit přímo na míru - dle rozměrů vašeho auta. Látkové přepravky se pak vyrábí v několika velikostech. Klec či box pak můžete umístit buď do kufru, případně na zadní sedadla, kde musí být buď pevně zaklíněná mezi předními a zadními opěradly sedadel nebo připoutaná bezpečnostním pásem.
   výhody: pes nemá možnost cokoli v autě ničit, v případě klasické klece se může mezi mříže při nárazu zaklínit noha a zlomit se, proto jsou vhodnější přepravky s plnými stěnami
   nevýhody: vyšší pořizovací cena, pes nevidí na majitele ani ven, takže je potřeba na tento způsob déle zvykat, jinak může být velmi neklidný, většinou však naopak menší uzavřený prostor psa uklidní
   
   
    
4. PŘÍVĚSNÝ VOZÍK - nic pro majitele jednoho psa, tohle je řešení spíše pro majitele opravdu velké smečky, ale byla by chyba na tuto možnost neupozornit.
   výhody: přeprava několika psů naráz, certifikovaně bezpečná přeprava pro psy, pes nemá co zničit
   nevýhody: opravdu vysoká pořizovací cena, bez přehledu o stavu psa
   
   

Vlak

Jízdu vlakem obvykle psi snašejí dobře, mají zde velký prostor, ve vagonech bývá klimatizace, vlak ani nedrncá tolik jako jiné dopravní prostředky. Pro přepravu vlakem je nutné, aby byl pes držen na vodítku a byl opatřen náhubkem, jinak můžete být z přepravy vyloučeni. Malé štěně můžete chovat i na klíně, přesto je dobré je co nejdříve naučit zalézt si pod sedadlo. Jednak nebudou překážet v průchodu dalším osobám a především to většině psů vyhovuje. Mají ohraničený prostor. převším shora, ve kterém se cítí bezpečně a většinu cesty v klidu prospí. Naše holky zabírají ve vlaku opravdu minimum místa :)

  

BUS / TRAM / METRO

Stejně jako ve vlaku i v autobusech a MHD platí nařízení držet psa na vodítku na krátko a štěňata od 3 měsíců věku musí mít taktéž náhubek. Pokud je to jen trochu možné, snažte se opět psa naučit v klidu si lehnout pod sedadlo, kde může v klidu ležet a odpočívat. Je to dobré především pro bezpečí psa, který tak není ohrožen šlápnutím na ocas, tlapku, atd.

Na MHD zvykáme ideálně od prvních dnů...

Ze začátku stačí popojet pár stanic či zastávek a následně štěně odměnit. Taktéž cestu MHD by mělo mít spojeno s pozitivními zážitky, takže je ideální popojíždět MHD za dalšími pejsky, na procházky, atd.

MHD bývá pro ČSV největším problémem - autobusy či tramvaje drncají podobně jako auto a ještě neustále brzdí a zastavují, do toho je všude spousta lidí a k tomu všemu ten omezující náhubek. Vše dohromady způsobuje, že zejména starší psi, kteří nejsou na MHD zvyklí od štěněte, mají s touto přepravou neuvěřitelný problém. Proto i pokud MHD v podstatě nevyužíváte, měli byste si najít čas a alespoň 1x týdně jet se štěňátkem někam na procházku MHDčkem.

Zahraničí

Pokud hodláte se psem vycestovat do zahraničí, je důležité se vždy předem informovat o podmínkách vstupu psa do země. Někde to musí být platný očkovací průkaz, jinde musí být očkování proti vzteklině mladší než jeden rok, jinde musí mít dokonce potvrzení o zdravotním stavu od veterináře, atd. 

A pozor! Existují země, kam s československým vlčákem vůbec nesmíte (např. Norsko)! 

Podrobnosti o cestování s československým vlčákem, včetně podmínek jednotlivých zemí, najdete na webu CHS s Divokou krví zde.