Nejdůležitějším obdobím pro socializaci u štěněte je mezi 7.-12. týdnem věku jeho života. Během tohoto období je pro štěně nesmírně důležité poznat co největší množství lidí, jiných psů, zvířat, dopravní ruch (viz cestování) a spoustu dalších věcí. U každého psa je socializace důležitá, ale u československých vlčáků je tato potřeba ještě znásobena jeho vyšší příbuzností na vlka. Bez kvalitní socializace nikdy nebudete vy ani váš vlčák kvalitně fungovat a nedostatek socializace si zvíře často nese celý život.

Za první nebo chcete-li ranou fázi socializace, tzv. vtiskávání trvá zhruba od 3. do 7. týdne života a je tedy logické, že za ni nese zodpovědnost chovatel. Zodpovědností nového majitele je tedy správně si chovatele vybrat a to platí u čsv opět několikanásobně víc. Štěně, které vyrůstá pouze s matkou a sourozenci v kotci a z lidí zná pomalu jen chovatele a to ještě jen při krmení, nebude zrovna ideálně připravené na začlenění se do lidské smečky, naprostá absence vtištění bude na psovi znát po celý život! Zodpovědný chovatel by se měl tedy snažit štěněti dopřát co nejrozmanitější skupinu lidí, ale i dalších psů, zvířat a jiných podmětů.

Od 7. týdne začíná druhá fáze socializace a v tu chvíli již přichází na řadu majitel. Důležité je si od počátku se štěnětem budovat vztah, což nebývá problém - jste přeci jeho náhrada za rodnou smečku. Tento vztah je velmi důležitý, při socializaci potřebuje štěně oporu majitele, obzvláště při poznávání něčeho nového, kdy se může štěně snadno vylekat.

Pokud je na vás štěně už jen trochu zvyklé a nepohybujete se blízko rušné silnice, kde by se mohlo štěně zaběhnout a skočit pod auto (či vlak), pohybujte se se štěnětem co nejvíce na volno (bez vodítka)! Díky tomuto přístupu nabážete silnější vztah - budujete si vzájemnou důvěru. Štěně si navíc musí hlídat vás jakožto svou smečku. Pokud štěně nebudete pouštět na volno, může se stát, že ho již nikdy z vodítka neodepnete. Na štěňátko často mluvte, dávejte pamlsky, komunikujte spolu. Je dost možné, že štěně nebude chodit zrovna půl metru od vás, některá štěńata, pokud mají tu možnost (venčení např. v polích), se ráda vzdalují i na několik desítek metrů od majitele. Pokud máte štěně pod dohledem, není to nic špatného, prostě máte doma průzkumníka. Pracujte na přivolání. Pokud v tuto chvíli svůj boj vzdáte a začnete štěně vodit pouze na vodítku, bude to velká škoda pro váš vzájemný vztah. Naše feny jsou naučené tak, že vodítko potřebuji pouze tam, kde je povinné, jinde se příliš nevzdalují, hlídají si mě, do silnice neběhají, čekají na povel volno. A věřte mi, že pro běžný život je to opravdu výhra.

Můžete se setkat s názorem, že štěně, co ještě nemá všechna očkování, ven nesmí. Nesmysl! Tím byste si zadělali na velké problémy. Štěně a zvláště čsv je naopak potřeba především v tomtom období co nejvíce socializovat. Vyhýbejte se parkům s velkou koncentrací lidí i psů, nenechejte štěně nic požírat ani ho očichávat výkaly a vše bude v pořádku. Je opravdu důležité přímo pokračovat v socializaci, kterou začal chovatel. Seznamovat s dalšími lidmi, psy, zvířaty, věcmi, dopravou, atd. Od co největšího množství lidí je také potřeba, aby štěně hladili, později také různě osahávali, viz sekce manipulace. Neméně důležitý je i ruch domácnosti - zvuky pračky, vysavač, fén... Postupujeme opět pozvolna, nelze vzít štěně rovnou do centra města. Za jedno by to byl obrovský skok a za druhé by jsme štěně pravděpodobně "přetáhli". Délku procházek a rušnost prostředí navyšujeme postupně. Je opravdu důležité, aby podněty byly pro štěně příjemné a kladné, ale i přesto se může stát, že se štěně něčeho lekne. Jak se s takovým strašákem vyrovnat?

Hlavně musíte zůstat v klidu vy. Štěně nechlácholte a neutěšujte! Tím v něm pouze vyvoláváte dojem, že je to opravdu nebezpečné. Je naopak potřeba, abyste se vy k dané věci, která štěně vyděsila (může to být například vlající pytel), příblížili a ideálně se jí dotkli. Následně štěně nalákat k sobě - většin čévéček je zvědavých a pokud vy na danou věc saháte a štěněti říkáte, že to nic není, ať jde k vám, rádo si danou věc samo očichá. Důležité je se nevzdávat. Ve štěněti byste tak nejspíš probudili strach vůči dané věci trvající i po celý život.

Důležitou poznámkou na konec je, že socializace 12. týdnem věku nekončí, naopak. Pes se učí po celý život, avšak na většinu důležitých věcí je třeba jej připravit již v tomto období. Pokud ovšam nestihnete naučit například jízdu vlakem, nezoufejte. Pokud je štěně zvyklé alespoň na cestování autobusem, nebude pro něj vlak již takřka žádnou změnou.