Zvykání na samotu
Dovolenou ke štěněti rozhodně doporučuji. Rozhodně ne však proto, abyste byli se štěnětem pořád. Právě naopak. Budete mít totiž delší dobu na trénink OSAMOCENÍ. Samotu však musíte se štěnětem cvičit od prvního dne. Zavírat se za dveře do jiných místností i ven z bytu (domu) a poslouchat, jak štěně reaguje. Pokud je potichu a klidné, vejít zpátky a dělat jako by nic - vše je přeci v pořádku. Interval postupně prodlužujte - z pár sekund za dveřmi, přes pár minut a nějaký nákup v nedalekém obchodě až po pár hodin. Nakonec štěně nebude řešit ani váš odchod na několik hodin pryč.
Štěně musíte během opouštění ovšem určitým způsobem přelstít. Ono nesmí vědět, jestli jste doma nebo ne. Jestli odcházíte nebo ne a dokonce ani jestli přicházíte nebo ne. V zimě to chce obléct si bundu a v ní si sednout na gauč, aby si štěně nespojilo bundu s vaším odchodem a už předem nehysterčilo. To samé s botami či pokrývkou hlavy. Dále často otvírat a zavírat dveře, zamykat a odemykat, rachotit s klíči. Nic z toho si nesmí štěně spojit jako odchod ani příchod domů.
Dále je dobré a rozhodně doporučuji zvykat štěně na jeho místo. Pokud si štěně zvykne, že má tzv. bezpečné místo, kde ho nikdo neruší, může si v něm v klidu odpočívat nebo si hrát nebo si hryzat kost, aniž by mu ji kdokoli bral, velmi mu to usnadní i "nedobrovolný" pobyt o samotě.
BYT/DŮM V bytě by to měl být buď pelíšek ideálně v plně uzamykatelné místnosti, kde se mu nemůže mnoho stát, čévéčka jsou experti na ničení věcí a mohou tak poškodit nejen váš majetek ale především svoje zdraví! ČSV dokáže vytrhat podlahy, rozkousat nábytek, gauč, skříně, roztrhat oblečení, vytrhat elektřinu ze zdi, rozkousat boty, zapnout si sporák a to i plyn, otevřít skříně, šuplínky, okna, dveře...
Ještě lepší variantou v bytě je čsv-vzdorná klec. Pokud je klec dostatečně velká a učíte na ni štěně postupně, bude ji brát jako své místo. I v případě otevřených dvířek si do ní půjde rádo samo odpočinout. Doporučuji mít klec koupenou dřív, než si štěně přivezete. Může být ještě zvyklé na boudičku u chovatele a o to líp si zvykne na klec v novém domově. Více viz sekce ČSV-vzdorná klec.
KOTEC V domě pak doporučujeme venkovní kotec, pro která platí stejná pravidla jako pro klec - učit pozvolna a musí být opravdu dobře zabezpečený. ČSV dokáží šplhat po karisíti a protáhnout se menší skulinou, než byste řekli. Nám DOSPĚLÁ fena čsv utíkala z kotce mezerou 10 x 50 cm. Taktéž zavírání může být problém jako u klece a chce to vychytat. Našim fenám se povedlo utéct i z kotce zavřeného západkou, skrz kterou byla provrtaná díra a v ní provlečený ZAMČENÝ zámek :D - zámek nahnuly, západku vyviklaly a už byly venku. Rozhodně se nevyplatí vlčáka podceňovat. Dále je lepší kotec z mříží, někteří psi mají tendence si o karisíť brousit zuby nebo po nich šplhat a mohou se tak zranit. Střecha musí být plechová nebo opatřená pod dřevěnou střechou mřížemi, jinak se dokáže pes prokousat ven. Další dvě častější varianty útěku bývají, že se pes protáhne mezerou pod střechou - u kupovaných kotců je do této mezery potřeba navařit ještě tyč navíc nebo že pes projde mezi mřižem, teré nejsou úplně pevné - opět častý problém kupovaných kotců, především těch z Polska.
Jak se ČSV dokáže vypořádat s kotcem, můžete vidět třeba zde, za poskytnutí videa moc děkuji Lence, chovatelce čsv z CHS Šungmánitu-ha Khoyáke, na videu fena Karenna z Věrné smečky:
ZAHRADA/VÝBĚH Pokud chcete mít psa bez kotce - pouze s boudou či jiným místem na spaní, je potřeba mít opravdu dobře zabezpečený výběh nebo celý pozemek. ČSV jsou mistři útěku. Výběh či pozemek je potřeba mít opatřený podezdívkou alespoň do hloubky 40 cm a pravidelně kontolovat, zda někde nehrozí podhrabání,protože jestli čsv dělá něco opravdu rádo, je to hrabání. Plot musí být z pevných materiálů - pevné mříže nebo oka, betonová či cihlová zeď, atd. Nelze pletivo! Každý vlčák ho dokáže dokonale rozplést a jít se volně proběhnout.
foto od Elligsen Karen
Výška plotu pak musí být alespoň 2 metry a vršek plotu buď zahnutý dovnitř, aby pes nemohl přelézt či přeskočit nebo opatřený tzv. šakalími tyčemi, které fungují na principu protočení se, jakmile se jich pes dotkne a opět brání velmi dobře proti přelezení.
Jak ČSV dokáže překonat plot, můžete vidět na třeba tady. Na videu fena Diarra Love Tawy z CHS Srdce draka:
Obdobný případ u saarloosova vlčáka od Khalibisnya Maginwulf:
V neposlední řadě rozhodně doporučuji se se štěňátkem po příchodu NEVÍTAT. Pro psa je vítání neuvěřitelně stresová situaci, kdy vychrlí obrovské množství emocí najednou, je během toho velmi hlučné, skáče, kňučí, kouše vás do rukou (projev lásky) snaží se vám dát pusinku... U štěňátka to vypadá roztomile, ale dospělý vlčák vás během vítání může snadno zranit - jen u nás to stálo mnoho šrámů milimetry od očí, uštípnuté zuby, přeraženou přepážku v nose, šrámy na rukou, nohou a těle ani nepočítám a může to být i horší. Vím, že je to těžké šťastného psa ignorovat a nebudu lhát, tohle je přesně věc, kterou jsme my nezvládli, o to víc apeluji na ostatní - snažte se to zvládnout. Štěně při vítání ignorujte a pomazlete ho teprve až se zklidní. Místo kousání vaší ruky mu do tlamy naspěte hračku nebo nějakou dobrůtku. Časem můžete okamžitě přijít s povely, což psa může vyklidnit, apod. V opačném případě dopadnete nějak takto jako my (na videu Nora Grey Střípek snů a Caoimhe Wolfdog Bohemia: